První zprávy o Hadech:
příjmení Had se vyskytuje
- Podle Palackého v Čechách ve tvaru Hádek již v 10.-12.století
- V roce 1476 žije na novém městě Pražském kameník a zedník Mikuláš Had
- V roce 1507 zápis v knize Dvora Králové o kšaftu Vondřeje Hada z Novolesí. Měl pět synů, ale ani o Vondřejovi a jeho synech nic bližšího nevíme
- V roce 1536 se v Praze poprvé hlásí nový impresor (tiskař) Jan Had
- Berní rula z roku 1654 - v podkrkonošské vesničce Roškopov žil mlynář Jiřík Had a Martin Had. A ještě je zde jmenován šenkýř Jiřík Had. V Ústí v té době žil mlynář Jan Had.
S příjmením nebylo za starých časů nakládáno, tak jako dnes. Svědčí o tom tento historický příklad: v roce 1544 se oženil Jan Kantor s vdovou po tiskaři Janu Hadovi, majiteli imprese (tiskárny) a také domu "U hada" na Mostku ve Starém Městě Pražském. Tento knihař u svých děl uvádí své jméno v několika zněních jako:
Jan Had Kantor
Jan Kantor Had
Jan Kantor u Hada
Jan kantor z Mostku
a jeho potomci však důsledně užívají příjmení Had.
Svědectví Tereziánského katastru z roku 1740 nám připravilo mnohá překvapení, z nichž je za prvé historický fakt, že Hadové a Hadincové se vyskytují i v okolních podkrkonošských vesnicích, za druhé, že se jejich počet vlivem zvýšené populace značně rozrostl a za třetí, že jejich hmotné poměry se změnily k jejich neprospěchu - zchudli.
